Jód má svůj mezinárodní den!

Dne 6. března každoročně již od roku 1999 slaví jód svůj mezinárodní den. Tento den, který vyhlásil český výbor pro UNICEFF, nám má připomenout, že jód je pro naše tělo nepostradatelný. Je velice důležitý pro správný vývoj organismu, jeho nedostatek i nadbytek
může vést k rozvoji různých onemocnění.

Jód

Chemická značka jodu je I, latinsky se nazývá Iodum a patří do skupiny halogenů, tvoří tmavě fialové destičkové krystalky. V přírodě se vyskytuje jen ve formě sloučenin s dalšími prvky.

Jód je přítomen především v mořské vodě, vhodná je proto častá konzumace mořských ryb a darů moře. Dále je obsažen v některých minerálních vodách (např. vincentka), uměle bývá přidáván do některých mléčných výrobků v podobě jodistanu sodného, kromě toho je jód přidáván i do běžné kuchyňské soli, čímž je riziko nedostatku jódu v populaci značně sníženo.

Z přírodních zdrojů lze jmenovat sladkovodní řasu Chaluhu bublinatou, která obsahuje organické sloučeniny jódu. Obsahem jódu se dále vyznačují především mořské řasy, v jednotlivých druzích je jeho množství proměnlivé, obsahují však jód ve vodě rozpustné formě, kterou dokáže lidský organismus velmi dobře využít.

Doporučená denní dávka jódu pro dospělého se podle věku a země pohybuje mezi 150 – 200 mikrogramy, těhotné a kojící ženy potřebují
denní příjem jódu ještě o trochu vyšší 230 – 260 mikrogramů. Děti v závislosti na věku potřebují 50 (kojenci) až 180 mikrogramů (starší školní děti).

Jód a štítná žláza

Jód je v lidském těle součástí hormonů štítné žlázy, které v našem těle plní řadu důležitých a rozmanitých funkcí. Štítná žláza je žlázou s vnitřní sekrecí, své hormony vylučuje přímo do krve, nachází se před hrtanem v přední a spodní části krku a skládá se ze dvou laloků. Produkuje hormony tyroxin (=tetrajodthyronin = T4) a trijodtyronin (= liothyronin = T3), jejichž důležitou součástí je právě jód. Tyto hormony zvyšují bazální metabolismus tuků, sacharidů a bílkovin, podporují tělesný růst a zvyšují produkci tepla.
Štítná žláza produkuje ještě další významný hormon, kterým je kalcitonin, ten snižuje hladinu vápníku v krvi a přesouvá jej do kostí, tím působí proti osteoporóze.

Nemoci štítné žlázy

Snížená funkce štítné žlázy = hypotyreóza

Toto onemocnění je způsobeno nedostatkem hormonů štítné žlázy v organismu. Příčinu lze hledat přímo ve štítné žláze, může být poškozena, může probíhat autoimunitní onemocnění (Hashimotova struma), zánět, nebo může být příčinou právě nedostatek jodidů v potravě. Další možná příčina spočívá v nadměrné konzumaci tzv. strumigenů, látek, které zasahují do činnosti štítné žlázy. Objevuje se i porucha hypofýzy či hypotalamu ovlivňujících činnost štítné žlázy.

Podle fáze vývoje, kdy onemocnění vzniká, se projevují různé příznaky. Při nedostatku hormonů T3 a T4 v embryonální fázi a v časném dětství se rozvíjí tzv. kretenismus, projeví se především malým vzrůstem a mentální retardací.

V dospělosti dochází ke snížení bazálního metabolismu, hypotyreóza se projeví snížením srdeční frekvence, snížením krevního tlaku, snižuje se chuť k jídlu a peristaltika střev, zvýšené bývají hladiny cholesterolu a triacylglycerolů, nemocný je unavený, ztuhlý, jeho duševní pochody jsou snížené, má skleslá víčka, odulou tvář, bledou, chladnou kůži, křehké vlasy a nehty. V některých případech dojde i ke zvětšení štítné žlázy, tomu se říká struma.

Pokud je hypotyreóza způsobena nedostatkem jódu v potravě, léčba spočívá v jeho doplnění. Jestliže je příčina jiná, je nutné užívat léky obsahující synteticky vyrobené hormony T4 ve formě nazývané levotyroxin, nebo T3 (liotyronin).

V praxi se nejčastěji podává právě levotyroxin ve formě sodné soli, dobře se vstřebává ze zažívacího traktu a velice důležité je jeho podávání nalačno!

Zvýšená funkce štítné žlázy = hypertyreóza

Hypertyreóza je v porovnání s hypotyreózou vzácnější onemocnění. Je způsobena nadměrnou produkcí hormonů T3 a T4 štítnou žlázou. Příčinou může být opět autoimunitní onemocnění (Graves-Basedowova choroba), nádor či nadměrné užívání hormonů štítné žlázy.
Nemoc se projeví zvýšením bazálního metabolismu, příznaky jsou tedy většinou přesně opačné než u hypotyreózy. Nemocný má zrychlený srdeční puls, zvýšený krevní tlak, větší chuť k jídlu, rychlejší peristaltiku střev, nižší hladiny cholesterolu a triacylglycerolů, kůže je vlhká a teplá, oční víčka stažená (tzv. exoftalmus), nemocný je slabý, unavený, nervózní, roztěkaný, emočně labilní, může mít problémy se spaním, možný je dokonce rozvoj osteoporózy.

Léčba spočívá například v podávání léků, které v podstatě snižují tvorbu hormonů štítné žlázy. Možností je i radioterapie, kdy se podá radioizotop jódu, štítná žláza jej vychytá a následně je ozářena a destruována.

Nemáte oprávnění publikovat komentáře